Povídejme si s dětmi, vždyť jsou naše

PřílohaVelikost
PDF icon komplet_na_web.pdf1.05 MB

Naše škola se jako jedna ze třinácti škol po celé republice zúčastnila pilotního projektu organizace Člověk v tísni, který se jmenuje Příběh mojí rodiny.
Tento projekt chce podpořit vzájemný vztah mezi dětmi, rodiči (prarodiči) a školou. Děti často nevědí, co jejich rodiče a prarodiče zažili, jaké bylo jejich dětství, jak vypadal jejich všední den; nenapadne je se zeptat. Během projektu se děti učily, jak se ptát, jak sestavit a vyprávět rodinný příběh.
Úvodní seminář pod vedením odborné lektorky Veroniky Šternové, nám pomohl stanovit základní téma celého projektu Hry, hračky a volný čas v dětství našich rodičů a prarodičů.
Po semináři už pro děti připravily aktivity naše učitelky Jana Klimková a Šárka Teichmannová.
Během jednotlivých aktivit, kdy si děti přinesly hračky, knížky, fotografie svých rodičů a prarodičů, si děti začaly klást otázky, jak vypadaly hry a volný čas rodičů a prarodičů, a doma v rozhovoru s rodiči a prarodiči začaly hledat odpovědi a zapisovat si je na lístečky.
Mnohé děti přiznaly, že to byla první příležitost, kdy se dozvěděly něco o dětství svých rodičů a prarodičů, uvědomily si, že jejich dětství bylo hezké a v mnohém podobné jejich. Po rozhovorech s rodiči si některé vyplnily mnohem více lístečků, kde zaznamenaly i různé příhody z dětství rodičů.
Jak vypadal život v našem regionu za dětství rodičů a prarodičů nám osvětlila krmelínská kronikářka Martina Helísková.
Poslední aktivita vznikla vlastně nečekaně, kdy učitele bombardovaly děti dotazy na jejich dětství, chtěly si porovnat vzpomínky svých rodičů s jinými dospělými, které znají. Proto byl vytvořen anketní formulář pro učitele. Děti měly za úkol oslovit vybraného učitele a anketu s ním provést.
Všechny aktivity vyvrcholily Projektovým dnem,vybraní žáci si připravili pro účastníky a jejich příbuzné jednotlivá krátká vystoupení, kdy si rodiče a prarodiče zavzpomínali na své dětství a mládí. Celý projekt obnášel jedné rodině-rodinnému týmu obejít 5 stanovišť a na každém splnit jeden úkol, za který obdrží razítko a na závěr obdrží rodinný certifikát.
Jednotlivá stanoviště zahrnovala nejběžnější činnosti, kterými se trávil volný čas- Tančírna, kde se vzpomínalo na dětství pomocí písniček, Videoherna, kde soutěž Videostop připomněla televizní pořady a pohádky, Tělocvična, kde se cvičilo a skákala se guma, Čítárna, kde se odehrávaly fiktivní rozhovory knižních postav. Nejdůležitější místností byla Badatelna, kde děti přestavily výsledky své půlroční práce, byla zde výstava předmětů a hraček, fotografií, které děti donesly ze svých rodin.
Děti se do projektu zapojily s nadšením, byly rády, že se dozvěděly něco o dětství svých rodičů a prarodičů. Líbil se jim i projektový den. Děti si uvědomily si, že jejich dětství bylo hezké a v mnohém podobné jejich. Pouze je zaskočila jedna věc, kolik času rodiče a prarodiče strávili hraním si venku bez počítače a sledování televize…

 

Povídejme si s dětmi, vždyť jsou naše
Naše škola se jako jedna ze třinácti škol po celé republice zúčastnila pilotního projektu organizace Člověk v tísni, který se jmenuje Příběh mojí rodiny.
Tento projekt chce podpořit vzájemný vztah mezi dětmi, rodiči (prarodiči) a školou. Děti často nevědí, co jejich rodiče a prarodiče zažili, jaké bylo jejich dětství, jak vypadal jejich všední den; nenapadne je se zeptat. Během projektu se děti učily, jak se ptát, jak sestavit a vyprávět rodinný příběh.
Po úvodním semináři pod vedením odborné lektorky Veroniky Šternové a dalších aktivitách, které připravily naše učitelky Jana Klimková a Šárka Teichmannová, si děti vybraly základní téma celého projektu a to téma Hry, hračky a volný čas v dětství našich rodičů a prarodičů.
Půlroční práce dětí 5. ročníku, vyvrcholila Projektovým dnem 2. Června 2014.
Vybraní žáci si připravili pro účastníky a jejich příbuzné jednotlivá krátká vystoupení, kdy si rodiče a prarodiče zavzpomínali na své dětství a mládí. Celý projekt obnášel jedné rodině-rodinnému týmu obejít 5 stanovišť a na každém splnit jeden úkol, za který obdrželi razítko a na závěr rodinný certifikát.
Jednotlivá stanoviště zahrnovala nejběžnější činnosti, kterými se trávil volný čas- Tančírna, kde se vzpomínalo na dětství pomocí písniček, Videoherna, kde soutěž Videostop připomněla televizní pořady a pohádky, Tělocvična, kde se cvičilo a skákala se guma, Čítárna, kde se odehrávaly fiktivní rozhovory knižních postav. Nejdůležitější místností byla Badatelna, kde děti přestavily výsledky své půlroční práce, byla zde výstava předmětů a hraček, fotografií, které děti donesly ze svých rodin.
Děti se do projektu zapojily s nadšením, byly rády, že se dozvěděly něco o dětství svých rodičů a prarodičů. Líbil se jim i projektový den. Děti si uvědomily si, že jejich dětství bylo hezké a v mnohém podobné jejich. Pouze je zaskočila jedna věc, kolik času rodiče a prarodiče strávili hraním si venku bez počítače a sledování televize …